Co jsme prožili v letech 2004 až 2006

19. 5. 2006 Večerní idyla

Páteční večery bývají nejkrásnější z celého týdne. A ten dnešní vyšel nádherně. Krásný západ slunce, seděli jsme u ohně, opékali párky a byli jsme všichni naprosto spokojení, včetně našich psů, kteří si každý vyžebrali aspoň kousek párečku.

16. 5. 2006

Májová rána jsou nádherná, všechno kvete a voní. Naše ranní procházky jsou krásným začátkem dne.

10. 5. 2006 Ranní budíček

Na ranní vstávání nepotřebujeme budík, spolehlivě nás budí štěňata! Vstávají v pět ráno a tak se jim snažíme vysvětlit, že to je hodina, kdy všichni normální tvorové ještě spí . . .               v peřinách se jim nesmírně líbí!

Jaro

6. dubna je podle kalendáře JARO v plném rozpuku, ptáci řvou jako o život, včely bzučí, všechno, všechno kvete, meze osychají a sluníčko hřeje jako blázen. Tak u nás hřejí akorát tak kamna (a jak jsme šťastní, že je máme). Na Karpentné máme zkrátka DOBU LEDOVOU!

Zima na Karpentné

Letošní zima je již sedmá, kterou trávíme tady v horách… už jsme zažili kde co: zapadaná a zamrzlá auta, hromady sněhu, kdy nám pod ním zmizely i ploty, obrovské sněhové vánice, kdy není vidět na krok, zkrátka bílá tma... jsme zvykli na spousty sněhu, velké mrazy… ale letos je zima opravdu pořádná… teploměr se dohrábl až na -27… a to už je věru víc než je zdrávo… ale stejně je tu krásně...

Červenec 2005

Mám nesmírně ráda letní rána, kdy jsou louky plné rosy a vychází slunce. Často chodíme na ranní procházky vítat slunce… a jsme moc šťastní…

Pasáček koz

V červenci 2004 nás navštívila moje sestra se svými dětmi…Dvouletý Honzík si neuvěřitelně rozuměl se Syndy...

22. května 2005 - koupání

Leňuša miluje sprchu ... každou vyjížďku zakončujeme pořádnou sprchou ... mokré jsme vždycky obě dvě ... nevím, která víc…

13. 3. 2004

Navštívili nás naši přátelé z Polska a přivezli sebou na stříhání Kryšpínka (Cris z Karpentné). Nastala velká příprava Crise z Karpentné na jeho první velkou výstavu:

Měli jsme velkou radost, když se u nás skoro po 4 měsících opět objevili naši polští přátelé s Kryšpínem. Tentokrát ovšem místo kokra přijela chlupatá koule, která s kokrem měla společné jen jméno. A tak jsem vzala návštěvu do sklepa (kde mám své stříhací místo) a tři hodiny jsem stříhala a stříhala. A čas ubíhal a ubíhal, když jsem byla u zadních noh, tak přijeli Lukůvkovi i s Argem a najednou náš prostorný sklep byl přeplněn lidmi i psy. Do toho nahoře v obýváku Michal hlídal Betku a každou chvíli přiběhl se slovy: „Asi začíná rodit!„ A my jsme všichni strnuli, ale samozřejmě se nic nedělo a Betka byla naprosto v pohodě. No a tak jsme v klidu dostříhali Crise, fotili jsme pejsky, povídali si všechny možné historky a učili jsme Crisovu paničku všechny výstavní finesy a najednou byl večer. Prostě skvělé odpoledne se skvělými lidmi uprostřed smečky báječných psů. To je na tom všem to nejhezčí, to že naši psi nám přivedli spoustu výborných přátel. Teď jenom držíme palce, aby Cris uspěl na Mezinárodní výstavě v Katovicích.